Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 67/1987 Sb.Vyhláška Československé komise pro atomovou energii o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady

Částka 14/1987
Platnost od 24.07.1987
Účinnost od 01.09.1987
Zrušeno k 01.07.1997 (18/1997 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

67

VYHLÁŠKA

Československé komise pro atomovou energii

ze dne 30. června 1987

o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady

Československá komise pro atomovou energii ve spolupráci s federálním ministerstvem paliv a energetiky stanoví podle § 54 odst. 3 písm. c) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 115/1983 Sb. a podle § 21 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení:


ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět a účel vyhlášky

Vyhláška stanoví základní technické a organizační požadavky na zabránění úniku radioaktivních látek do ovzduší, vod anebo půdy (dále jen "životní prostředí") při zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími v jaderných zařízeních.

§ 2

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje závazný postup pro orgány, organizace a jejich pracovníky, kteří navrhují a projektují (dále jen "navrhují"), vyrábějí a provádějí výstavbu (dále jen "stavějí"), uvádějí do provozu, provozují, opravují nebo rekonstruují (dále jen "provozují"), umisťují nebo vyřazují z provozu jaderná zařízení či jejich části při zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími v jaderných zařízeních.

(2) Vyhláška se nevztahuje na zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími z jiných činností, které je upraveno zvláštními předpisy. 1)

§ 3

Základní pojmy

(1) Odpady jsou podle této vyhlášky nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, ve kterých mohou být obsaženy radionuklidy a které lze za podmínek stanovených zvláštními předpisy 1) uvést do životního prostředí.

(2) Radioaktivní odpady jsou nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, které nelze pro zvýšený obsah radionuklidů nebo neodstranitelnou povrchovou kontaminaci uvést do životního prostředí. Vyhořelé jaderné palivo se pro účely této vyhlášky za radioaktivní odpad nepovažuje.

(3) Zacházením s radioaktivními odpady se rozumí souhrn činností souvisících s bezpečným odstraňováním radioaktivních odpadů z jaderného zařízení od jejich vzniku až po konečné uložení.

(4) Uváděním odpadů do životního prostředí se rozumí jejich vypouštění, odvoz nebo jiný způsob, kterým se odpady organizované odstraňují a ukládají nebo rozptylují do životního prostředí.

(5) Vypouštěním se rozumí uvádění plynných a kapalných odpadů do životního prostředí.

(6) Zpracováním radioaktivních odpadů se rozumí oddělení radioaktivních odpadů z jejich směsi s jinými látkami (odpady, využitelnými látkami apod.).

(7) Úpravou radioaktivních odpadů se rozumí změna jejich fyzikálních nebo chemických vlastností anebo jejich balení, které podmiňují další nakládání s nimi (skladování, dopravu a konečně uložení).

(8) Skladování radioaktivních odpadů je krátkodobé uložení radioaktivních odpadů mezi jednotlivými činnostmi při zacházení s nimi.

(9) Konečným uložením radioaktivních odpadů se rozumí uložení, jehož cílem je oddělení radioaktivních odpadů od životního prostředí.

(10) Systémem se rozumí soubor postupů a zařízení používaných při dané činnosti.

(11) Uvážením hospodářských a společenských hledisek se rozumí postup, kterým se zajišťuje účelnost vynaložení prostředků na zajištění vyšší jaderné bezpečnosti, než odpovídá příslušným předpisům.

ČÁST DRUHÁ

Základní požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady

§ 4

Požadavky na jaderná zařízení

(1) Jaderné zařízení musí být navrženo, postaveno, provozováno a vyřazeno z provozu tak, aby množství vznikajících radioaktivních odpadů bylo tak nízké, jal lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(2) Návrh jaderného zařízení musí obsahovat rozbor složení a množství radioaktivních odpadů vznikajících za provozu 2) a za havarijních podmínek, 3) způsob jejich sběru, třídění, zpracování, úpravy, skladování a dopravy ke konečnému uložení a způsob uvádění odpadů do životního prostředí.

(3) Součásti jaderného zařízení včetně zařízení vlastního systému zacházení s radioaktivními odpady se dekontaminují, je-li to nutné z hlediska požadavků jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Dekontaminační prostředky a postupy musí být voleny tak, aby účinnost dekontaminace byla co největší, jejich působení na dekontaminovaná zařízení co nejpříznivější a množství a složení následně vznikajících radioaktivních odpadů co nejmenší.

(4) Při navrhování, výstavbě a provozu jaderných zařízení musí být zvažována hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany při zacházení s radioaktivními odpady pocházejícími z velkých oprav, obnov anebo vyřazování jaderného zařízení z provozu.

§ 5

Požadavky na systém zacházení s radioaktivními odpady

(1) Systém zacházení s radioaktivními odpady musí být navržen a postaven tak, aby:

a) spolehlivě shromáždil a uskladnil radioaktivní odpady z provozu jaderného zařízení i radioaktivní odpady vzniklé za havarijních podmínek,

b) byl dobře přístupný k údržbě a opravám a jeho dekontaminace byla snadná,

c) bylo co nejvíce zamezeno jeho zanášení a případné nánosy nebo usazeniny byly snadno odstranitelné,

d) zabránil únikům radioaktivních odpadů; případné úniky musí být sbírány a vraceny do systému nebo jinak zneškodňovány.

(2) K zajištění plynulého provozu systému zacházení s radioaktivními odpady musí mít jeho jednotlivé části podle výsledku bezpečnostních rozborů zálohu nebo musí být zajištěny náhradními díly. V souladu s tím musí být v návrhu systému stanoveno minimum záloh technologických zařízení a náhradních dílů, které musí mít provozovatel k dispozici.

(3) Obsahují-li radioaktivní odpady výbušné nebo hořlavé látky, musí být příslušný systém jejich zpracování navržen, postaven a provozován tak, aby možnost výbuchu nebo požáru byla vyloučena; nelze-li vyloučit, musí být systém proti možným účinkům výbuchu nebo požáru odolný. Veličiny mající rozhodující vliv na výbušnost nebo vzplanutí těchto radioaktivních odpadů musí být kontrolovány.

(4) Technologické postupy používané při zacházení s radioaktivními odpady musí být podle dostupných poznatků vědy zdokonalovány, aby úroveň zajištění jaderné bezpečnosti systému zacházení s radioaktivními odpady byla zvyšována při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(5) Při provozu systémů zacházení s radioaktivními odpady musí být průběžně nebo alespoň pravidelně měřeny veličiny, které prokazují správnou funkci těchto systémů. Veličiny limitující uvádění odpadů do životního prostředí podle § 8 této vyhlášky musí být měřeny nepřetržitě a výsledky měření musí být zaznamenány. Metody měření těchto limitovaných veličin upravují technické normy.

§ 6

Sběr, třídění a skladování radioaktivních odpadů

(1) Radioaktivní odpady nebo jejich směsi s jinými látkami musí být v místě jejich vzniku sbírány, a pokud je to technicky možné a zdůvodnitelné, tříděny a bezpečně dopravovány ke zpracování, úpravě apod. Při sběru a skladování radioaktivních odpadů nesmí dojít k jejich styku se životním prostředím, zejména k jejich průniku do podzemních a povrchových vod.

(2) Radioaktivní odpady a jejich směsi s jinými látkami musí být tříděny do tříd tak, aby další zacházení s nimi bylo při dodržení požadavků jaderné bezpečnosti co nejvýhodnější. V úvahu musí být vzaty zejména jejich fyzikální a chemické vlastnosti, způsob dalšího zpracování a úpravy.

(3) Třídy a způsob třídění radioaktivních odpadů musí být stanoveny samostatnými provozními předpisy.

(4) Radioaktivní odpady nesmějí být při sběru nebo dopravě míšeny, pokud by vzniklá směs mohla nabýt nežádoucích vlastností (ztuhnout, vznítit se apod.). Radioaktivní odpady a odpady mohou být míšeny jen tehdy, není-li jiná možnost jejich odstranění z jaderného zařízení a jsou-li splněny požadavky stanovené v § 8 této vyhlášky.

(5) Je-li nutno radioaktivní odpady před jejich zpracováním nebo úpravou skladovat, musí být jejich skladované množství co nejmenší. Pro každou třídu skladovaných radioaktivních odpadů stanoví provozovatel na základě technicko-hospodářského rozboru jejich nejvyšší přípustná skladovatelná množství, která podléhají schválení Československé komise pro atomovou energii (dále jen "Komise").

(6) Nádrže s kapalnými radioaktivními odpady musí být zajištěny proti přeplnění a jejich zaplnění musí být soustavně kontrolováno. Nádrže musí být umístěny v ochranných jímkách, které pojmou s dostatečnou zálohou objem nádrže. Ochranné jímky musí být těsné, opatřené signalizací úniku z nádrží a vybaveny zařízením pro jejich odčerpání. Výpary nádrží musí být odváděny a zpracovávány jako radioaktivní odpady.

(7) Skladovací a shromažďovací nádrže musí být navrženy, postaveny a provozovány tak, aby jejich obsah bylo možno vyčerpat a aby v každém systému skladovacích nebo shromažďovacích nádrží byla vždy, jako havarijní záloha, volná kapacita o objemu odpovídajícímu největší nádrži systému.

(8) Pevné radioaktivní odpady musí být skladovány tak, aby nemohlo dojít k jejich rozkladu anebo rozptýlení.

§ 7

Zpracování radioaktivních odpadů

(1) Radioaktivní odpady musí být zpracovány tak, aby oddělitelné a využitelné látky mohly být v co největší možné míře vráceny do výrobního procesu a aby množství zbylých odpadů a radioaktivních odpadů bylo co nejmenší a jejich složení a další fyzikální a chemické vlastnosti takové, aby nebránily uvedení odpadů do životního prostředí nebo úpravě radioaktivních odpadů pro jejich konečné uložení.

(2) Radioaktivní odpady a jejich směsi s jinými látkami musí být zpracovány tak, aby objem a aktivita, popřípadě jiné limitované veličiny následně vznikajících a do životního prostředí uváděných odpadů splnily požadavky podle § 8 této vyhlášky.

(3) V návrhu způsobu zpracování radioaktivních odpadů musí být zvážen vliv vznikajících látek na jadernou bezpečnost a spolehlivost technologických zařízení systému zpracování radioaktivních odpadů i systémů technologicky souvisících.

(4) Používají-li se při zpracování radioaktivních odpadů iontové měniče, filtrační nebo podobné dělící látky s omezenou životností, musí být pravidelně sledována účinnost jejich funkce a stanoveny mezní podmínky, při jejichž překročení musí být obnoveny, vyměněny apod. to mezní podmínky musí být zahrnuty do limitů a podmínek 4) jaderného zařízení.

(5) Jsou-li radioaktivní odpady spalovány, musí být pro každou jejich třídu v provozních předpisech stanoven optimální režim spalování.

§ 8

Vypouštění

(1) Plynné a kapalné odpady lze vypustit jen za podmínek stanovených podle zvláštních předpisů. 1) Vypouštění radioaktivních odpadů je nepřípustné.

(2) Součástí limitů a podmínek 4) jaderného zařízení musí být roční limity vypouštěných odpadů a dále vyšetřovací a zásahové úrovně stanovené jako násobek dlouhodobě normálních nebo projektovaných hodnot denně vypouštěných dopadů. Při převýšení vyšetřovací úrovně musí být zjištěny a vyhodnoceny jeho příčiny; při převýšení zásahové úrovně se musí podniknout nápravná opatření přiměřená stupni tohoto převýšení.

§ 9

Úprava radioaktivních odpadů

(1) Radioaktivní odpady musí být upraveny tak, aby vyhověly limitům a podmínkám pro konečné uložení. Výběr metody úpravy radioaktivních odpadů a jeho zdůvodnění musí být předmětem bezpečnostních rozborů.

(2) Zpevňují-li se tekuté radioaktivní odpady mísením se ztužidly, jimiž mohou být např. cement, pevné živice nebo skelná hmota, musí být příslušný systém úpravy navržen a postaven tak, aby umožňoval jeho prohlídky, údržbu a opravy a snadné čistění.V samostatných provozních předpisech musí být stanoveny režimy úpravy zahrnující mimo jiné poměr mísení nebo měrné spotřeby ztužidel a podmínky tuhnutí a musí být stanoven způsob a lhůty čistění zařízení. Pro ztužidla musí být stanoveny a kontrolovány přejímací podmínky zaručující jejich požadovanou jakost. Plní-li se směs do obalů, musí být systém jištěn proti jejich přeplnění.

(3) Je-li součástí úpravy radioaktivních odpadů balení, musí být použito technicky normalizovaných obalů. Obaly musí být zvoleny tak, aby vydržely spolehlivě namáhání při uskladňování, vyskladňování, dopravě a ukládání na úložišti a aby zacházení s nimi bylo bezpečné. Přitom se musí vzít v úvahu jak možné působení radioaktivních odpadů vyvolané přítomností korozivních látek, jejich rozpínáním, vývinem plynů, uvolňováním tepla apod. na obaly zevnitř, tak působení vnějších vlivů.

§ 10

Skladování upravených radioaktivních odpadů

(1) Nemohou-li být upravené radioaktivní dopady ihned odvezeny do úložiště, musí být bezpečně skladovány v jaderném zařízení, ve kterém byly upraveny.

(2) Upravené radioaktivní odpady musí být skladovány tak, aby nedošlo ke změnám vlastností, které by mohly znemožnit jejich konečné uložení. Musí být skladovány s ohledem na organizaci přepravy a konečného uložení a na požadavky radiační ochrany.

(3) Skladují-li se upravené radioaktivní odpady v sudech, musí být stanoven nejvyšší možný počet sudů skladovaných na sobě a způsob prokládání a vázání skladovaného útvaru.

(4) Skladovací prostory musí odpovídat technickým normám; jejich stav a vybavení musí být pravidelně kontrolovány.

§ 11

Doprava radioaktivních odpadů

(1) Veškerá doprava radioaktivních odpadů v jaderném zařízení a všechny činnosti s ní spojené musí být navrženy a prováděny tak, aby se zamezilo úniku radioaktivních odpadů ze systému zacházení s nimi.

(2) Tekuté radioaktivní odpady se mohou v jaderném zařízení přepravovat v kontejnerech jen tehdy, je-li jejich doprava potrubím technicky nebo hospodářsky neúnosná.

(3) Způsob, organizace a prostředky dopravy radioaktivních odpadů v jaderném zařízení musí být upraveny samostatnými provozními předpisy.

(4) Přeprava radioaktivních odpadů vně jaderných zařízení se řídí zvláštními předpisy. 5) Musí být organizována tak, aby rizika s ní spojená byla tak nízká, jak lze při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

§ 12

Konečné uložení radioaktivních odpadů

(1) Radioaktivní odpady, které vyhovují limitům a podmínkám konečného uložení, uloží odpovědná organizace v úložišti. Požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při konečném uložení radioaktivních odpadů, které limitům a podmínkám konečného uložení vyhovět nemohou, stanoví v jednotlivých případech Komise po projednání s příslušnými orgány.

(2) Úložiště se pokládá za jaderné zařízení. Musí být umístěno, postaveno a provozováno tak, aby uložené radioaktivní odpady byly bezpečně odděleny od životního prostředí na dobu, než jejich aktivita klesne na požadovanou úroveň. Případné úniky radioaktivních látek z úložiště do okolního prostředí musí být tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(3) Úložné prostory úložiště musí být tak velké, aby spolehlivě pojaly radioaktivní odpady z provozu určených jaderných zařízení. Při umisťování a navrhování úložiště musí být pamatováno na možnost konečného uložení radioaktivních odpadů vznikajících za mimořádných okolností nebo v období po ukončení provozu těchto jaderných zařízení.

(4) Úložné prostory úložiště musí zaručovat těsnost proti obousměrnému průsaku vod odpovídající geologickému podloží. Zaplňované úložné prostory úložiště musí být suché.

(5) Pozemní úložiště musí být chráněno proti záplavě a zatopení srážkovými vodami i za abnormálních srážek. Je-li touto ochranou vnější odvodňovací systém, musí být navržen a postaven tak, aby nedošlo k jeho zanesení nebo ucpání. Pro případné průniky vod do úložných prostorů musí být zajištěno jejich odčerpání a zacházení s nimi v souladu s požadavky podle § 6 až 8 této vyhlášky.

(6) Zaplněné úložné prostory úložiště musí být uzavřeny v souladu s požadavky odstavců 4 a 5.

(7) Úložiště a jeho okolí musí být monitorováno po celou dobu provozu úložiště, to znamená po dobu jeho zaplňování. Systém monitorování musí poskytovat dostatečný přehled o případném vniknutí vody do úložných prostorů úložiště a o případném úniku radionuklidů z úložiště do okolního prostředí a současně nesmí snižovat těsnost a narušovat celistvost úložiště. Systém monitorování musí sledovat činnost vnějšího odvodňovacího systému.

(8) Úložiště musí být navrženo, postaveno a provozováno tak, aby jeho kontrola a monitorování byly možné i v době po ukončení jeho provozu.

(9) Jaderná bezpečnost systému konečného uložení radioaktivních odpadů musí být prokázána v bezpečnostní dokumentaci obsahující jednak bezpečnostní rozbory možných následků navrhovaného způsobu konečného uložení a jednak limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů. Bezpečnostní rozbory musí prokazatelně a věrohodně v rozsahu a podrobnostech odpovídajících stupni a obsahu bezpečnostní zprávy zhodnotit rizika vyplývající z provozu úložiště a rizika přicházející v úvahu v období po skončení provozu úložiště.

§ 13

Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů

(1) Uložit lze jen radioaktivní odpady, které s ohledem na daný systém konečného uložení způsobí obyvatelstvu a životnímu prostředí v současné době i v budoucnosti dávky záření tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(2) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů musí vymezovat charakteristické vlastnosti ukládaných radioaktivních odpadů, zejména obsah radionuklidů, strukturální stabilitu, loužitelnost, tepelné a radiační účinky, možnost tvoření plynů, mikrobiálního rozkladu a vzniku kritického stavu, obsah korozivních, výbušných a samozápalných látek, hořlavin, volných kapalin a komplexotvorných činidel, korozivzdornost a povrchovou kontaminaci obalů a dávkový příkon. Tyto limity a podmínky musí vycházet z bezpečnostních rozborů možných dopadů systému konečného uložení radioaktivních odpadů na okolní prostředí.

(3) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů obsažené v předprovozní bezpečnostní zprávě musí zahrnovat soupis podmiňujících veličin nebo kritérií, způsoby a lhůty nebo četnost jejich měření a hodnocení, limity podmiňujících veličin a jejich zdůvodnění nebo zdůvodnění toho, proč není charakteristická vlastnost ukládaných radioaktivních odpadů limitována. Způsoby měření a hodnocení podmiňujících veličin upravují technické normy.

(4) Limity a podmínky konečného uložení schvaluje Komise. 4)

§ 14

Organizační požadavky

Zacházení s radioaktivními odpady včetně monitorování, organizace, výcviku pracovníků, prohlídek a údržby zařízení, vedení záznamů apod. musí být organizovány tak, aby byla jednoznačně vymezena odpovědnost každého pracovníka.

§ 15

Evidence a hodnocení tvorby radioaktivních odpadů

(1) Provozovatel jaderného zařízení musí evidovat a pravidelně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocovat množství a měrné aktivity radioaktivních odpadů při jejich vzniku, třídění, zpracování, úpravě, skladování, dopravě a konečném uložení, včetně nákladů s tím spojených.

(2) Před odvozem radioaktivních odpadů z jaderného zařízení do úložiště musí provozovatel jaderného zařízení provozovateli úložiště prokázat splnění limitů a podmínek konečného uložení odvážených radioaktivních odpadů.

(3) Doklady o splnění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů musí provozovatelé jaderných zařízení trvale archivovat. Stejným způsobem musí provozovatel úložiště nakládat s evidenčními záznamy o konečném uložení radioaktivních odpadů v úložišti.

§ 16

Bezpečnostní dokumentace

(1) Bezpečnostní dokumentace systému zacházení s radioaktivními odpady předkládaná Komisi musí obsahovat vedle náležitostí požadovaných zvláštními předpisy 6) a jinými předpisy Komise: 7)

a) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním řízení o umístění stavby doklad o splnění požadavků podle § 12 odst. 2 této vyhlášky;

b) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v stavební řízení o stavební povolení:1.doklad o splnění požadavků na návrh systému, 2.průkaz, že hodnoty charakterizující úroveň zajištění jaderné bezpečnosti a uvedené v § 4 odst. 1 a § 12 odst. 2 této vyhlášky jsou takové, jak jich lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, 3.bezpečnostní rozbory požadované podle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 9 této vyhlášky, 4.předběžný návrh limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů;

c) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním řízení o kolaudačním rozhodnutí:

1.doklad o splnění požadavků na výstavbu systému,

2.průkaz, že hodnoty uvedené v § 11 odst. 4 a § 13 odst. 1 jsou takové, jak jich lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,

3.konečné znění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů,

4.doplnění nebo změny limitů a podmínek jaderného zařízení podle § 7 odst. 4 a § 8 odst. 2 této vyhlášky,

5.kompletní provozní předpisy,

6.doklady o připravenosti zařízení ke zkušebnímu provozu systému,

7.doklady o připravenosti pracovníků,

8.program zkušebního provozu,

9.doklady o úspěšném zakončení zkušebního provozu,

10.dokumentaci podle čl. 1 až 8, pokud byla na základě výsledků zkušebního provozu upravena.

Doklady podle č. 1 až 8 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu. Doklady č. 9 a 10 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním rozhodnutí.

(2) Průkaz požadovaný podle odst. 1 písm. b) č. 2 a odst. 1 písm. c) č. 2 musí být založen na rozboru nákladů potřebných na zvýšení úrovně zajištění jaderné bezpečnosti a přínosů z toho plynoucích.


ČÁST TŘETÍ

Přechodná ustanovení

§ 17

Přechodná ustanovení

Jaderná zařízení nebo jejich části umístěné, navržené, postavené, provozované nebo vyřazované z provozu před počátkem účinnosti této vyhlášky, pokud nesplňují požadavky jí stanovené, musí být postupně, nejpozději 1. 9. 1993, uvedeny do souladu s ní, nerozhodne-li Komise o pozdější lhůtě.

§ 18

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. září 1987.


Předseda:

Ing. Havel CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb. ,, o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
§ 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb. , o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

2) § 2 odst. 6, 7 a 8 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením, registrovaného v částce 28/1978 Sb.

3) § 2 odst. 9 výnosu citovaného v poznámce 2).

4) § 7 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2) zákona č. 28/1984 Sb. , o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

5) Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID), Příloha I k jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) tvořící přípojek B k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb. ).
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb. ).

6) § 7 , 20 a 39 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb. , o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního úřadu.

7) § 9 až 13 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, registrováno v částce 29/1979 Sb.

Přesunout nahoru