Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 42/1987 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou, kterou se mění Úmluva mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky ze dne 25. ledna 1957, ve znění Dohody o její změně ze dne 27. března 1972

Částka 9/1987
Platnost od 25.05.1987
Účinnost od 01.03.1987
Zrušeno k 01.01.2000 (2/2000 Sb. m. s.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

42

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 20. března 1987

o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou, kterou se mění Úmluva mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky ze dne 25. ledna 1957, ve znění Dohody o její změně ze dne 27. března 1972


Dne 24. dubna 1986 byla v Sofii podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou, kterou se mění Úmluva mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky ze dne 25. ledna 1957, ve znění Dohody o její změně ze dne 27. března 1972.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 10. února 1987.


Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku III dnem 1. března 1987.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.


Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.


SMLOUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou, kterou se mění Úmluva mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky ze dne 25. ledna 1957, ve znění Dohody o její změně ze dne 27. března 1972

Československá socialistická republika a Bulharská lidová republika (dále jen "Smluvní strany"), majíce na zřeteli kladné výsledky z prohlubování a rozšiřování vzájemných vztahů a spolupráce v oblasti sociální politiky, dosažené na základě Úmluvy o spolupráci na poli sociální politiky ze dne 25. ledna 1957, ve znění Dohody o její změně ze dne 27. března 1972 (dále jen "Úmluva"), vedeny přáním usnadnit a dále zlepšit provádění Úmluvy, dohodly se změnit některá její ustanovení takto:

Článek I

Článek 4 Úmluvy se mění takto:

Poskytování dávek důchodového zabezpečení

(1) Dávky důchodového zabezpečení přiznává podle svých právních předpisů příslušný orgán důchodového zabezpečení smluvní strany, na jejímž území má oprávněný trvalé bydliště v době vzniku nároku na dávku. Přitom přihlédne i k dobám zaměstnání a dobám jim na roveň postaveným, získaným na území druhé smluvní strany podle jejích právních předpisů, a to v rozsahu potvrzeném jejím příslušným orgánem. Kryje-li se doba zaměstnání s jinou započitatelnou dobou, přihlíží se pouze k době zaměstnání.

(2) Orgán příslušný podle odstavce 1 stanoví nejdříve dávku tak, jako by celková doba zaměstnání byla získána podle jeho právních předpisů. Poté stanoví poměrné části dávky připadající na doby zaměstnání na území každé z obou smluvních stran. Oprávněnému vyplácí plnou dávku, přičemž poměrnou část dávky připadající na doby zaměstnání získané na území druhé smluvní strany poskytuje na účet orgánu důchodového zabezpečení této druhé smluvní strany.

(3) Je-li doba zaměstnání, získaná podle právních předpisů jedné smluvní strany, kratší než šest měsíců, není nároku na dávku vůči orgánu důchodového zabezpečení této smluvní strany. Tuto dobu započte orgán důchodového zabezpečení druhé smluvní strany, který poskytuje dávku.

(4) Dávky z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přiznává a vyplácí orgán důchodového zabezpečení příslušný podle odst. 1 na účet té smluvní strany, na jejímž území utrpěl oprávněný pracovní úraz nebo pracoval naposledy v zaměstnání, které mělo za následek vznik nemoci z povolání.

(5) Rozhodnutí o vzniku, druhu a trvání invalidity vydaná příslušnými orgány jedné smluvní strany jsou závazná pro příslušné orgány druhé smluvní strany.

(6) Úpravy důchodů, které budou provedeny jednou ze smluvních stran, s přihlédnutím k dobám zaměstnání, se budou vztahovat i na dílčí dávky za doby zaměstnání získané na území druhé smluvní strany.

(7) Zvýšení dávek podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území má oprávněný trvalé bydliště, poskytuje na svůj účet tato smluvní strana.

(8) Přesídlí-li oprávněný z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, zastaví orgán důchodového zabezpečení smluvní strany, který vyplácel dávky podle odst. 2, výplatu obou dávek prvním dnem měsíce následujícího po přesídlení. Orgán důchodového zabezpečení smluvní strany, na jejíž území oprávněný přesídlil, pokračuje ve výplatě dávek oprávněnému ve výši stanovené orgánem důchodového zabezpečení první smluvní strany. Vrátí-li se oprávněný zpět na území první smluvní strany, obnoví orgán důchodového zabezpečení této smluvní strany výplatu dávek od prvního dne měsíce následujícího po jeho návratu, ve výši stanovené před přesídlením, včetně úprav podle ustanovení odst. 6 a 7 tohoto článku, pokud k takovým úpravám došlo na území této smluvní strany.

(9) Jestliže při přesídlení oprávněného na území druhé smluvní strany je úhrn obou poměrných dávek nižší než minimální dávka důchodového zabezpečení stanovená právními předpisy této druhé smluvní strany, přizná na svůj účet orgán důchodového zabezpečení této smluvní strany oprávněnému doplněk ve výši rozdílu mezi uvedenou minimální dávkou a úhrnem poměrných dávek.

(10) Nárok na výplatu dávek důchodového zabezpečení při dalším zaměstnání oprávněného se řídí právními předpisy smluvní strany, jejíž orgán důchodového zabezpečení oprávněnému dávky vyplácí. Zvýšení důchodu za další doby zaměstnání získané po přiznání důchodu poskytuje ke svému dílčímu důchodu orgán té smluvní strany, na jejímž území byly tyto doby získány.

(11) Stanoví-li se dávky důchodového zabezpečení z výdělků dosahovaných v období kdy oprávněný pracoval na území druhé smluvní strany, dávky se vypočtou z výdělků, kterých by dosahovala v rozhodném období stejně kvalifikovaná osoba na území smluvní strany, která dávky přiznává.

(12) Dávky důchodového zabezpečení přiznané orgánem jedné smluvní strany se poskytují občanům druhé smluvní strany, pokud se zdržují na území třetího státu, za stejných podmínek jako vlastním občanům.

(13) Výchovné a jiné přídavky, jakož i zvýšení pro bezmocnost, náležející k dávkám důchodového zabezpečení podle právních předpisů smluvní strany uvedené v odst. 1, přiznává a vyplácí orgán důchodového zabezpečení této smluvní strany.

(14) Orgány důchodového zabezpečení obou smluvních stran provádějí jednou ročně vzájemné vyúčtování dávek vyplácených na účet orgánu důchodového zabezpečení druhé smluvní strany. Rozdíl vyplývající z tohoto vyúčtování ve prospěch orgánu důchodového zabezpečení jedné smluvní strany uhradí orgán důchodového zabezpečení druhé smluvní strany ve lhůtě dohodnuté orgány důchodového zabezpečení obou smluvních stran.

Článek II

(1) Dávky důchodového zabezpečení, které byly přede dnem vstupu v platnost této Smlouvy vypláceny orgánem důchodového zabezpečení jedné smluvní strany na základě platebního příkazu orgánu důchodového zabezpečení druhé smluvní strany, budou nadále vypláceny v dosavadní výši na účet orgánu, který vydal platební příkaz. Na tyto důchody se budou rovněž vztahovat ustanovení článku 4 odstavců 6 a 7 Úmluvy (článku I této Smlouvy).

(2) Podle odstavce 1 se postupuje i v případech, kdy žádosti o dávky důchodového zabezpečení byly podány předtím, než tato Smlouva vstoupila v platnost.

(3) Seznam vyplácených důchodů si příslušné orgány obou smluvních stran vzájemně předají do jednoho měsíce od vstupu této Smlouvy v platnost.

Článek III

(1) Tato Smlouva vstoupí v platnost od prvního dne měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.

(2) Dnem, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, přestanou platit ustanovení části IV Závěrečného protokolu k Úmluvě.

Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních stran tuto Smlouvu podepsali a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Sofii dne 24. 4. 1986 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a bulharském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Československou socialistickou republiku:
Miloslav Boďa v. r.

Za Bulharskou lidovou republiku:
Georgi Načev v. r.

Přesunout nahoru