Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 121/1987 Sb.Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů

Částka 26/1987
Platnost od 29.12.1987
Účinnost od 01.01.1988
Zrušeno k 01.01.2000 (287/1999 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

121

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva zemědělství a výživy

ze dne 10. prosince 1987

o zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů

Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 14 a § 35 písm. e) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky:


ČÁST PRVNÍ

Obecné veterinární hygienické požadavky na živočišné produkty

ODDÍL 1

Základní ustanovení

§ 1

(1) Potraviny a suroviny živočišného původu (dále jen "živočišné produkty") musí v souladu se zákonem o veterinární péči, touto vyhláškou a zvláštními předpisy 1) odpovídat veterinárním hygienickým požadavkům, zejména

a) nesmějí nepříznivě ovlivňovat zdraví lidí nebo zvířat (zdravotní nezávadnost),

b) musí mít složení a vlastnosti, které zajišťují uchování a rozvíjení všech fyziologických funkcí organismu (požadovaná fyziologická hodnota).

(2) Při výrobě, zpracování, ošetřování a skladování (dále jen "výroba") potravin živočišného původu určených k zvláštním účelům (kojenecká a dětská výživa, dietetické potraviny, potraviny určené k dlouhodobému skladování apod.) musí být dodržovány zvýšené veterinární hygienické požadavky 2) .

§ 2

Potraviny živočišného původu jsou

a) poživatelné, odpovídají-li předpokladům uvedeným v § 1,

b) podmíněně poživatelné,

1. nesplňují-li z nákazových důvodů, v důsledku některých smyslových změn nebo výsledků laboratorního vyšetření veterinární hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, avšak za stanovených podmínek, zejména po zvláštní úpravě, jsou způsobilé k využití pro účely výživy lidí,

2. mají-li sníženou biologickou hodnotu,

c) nepoživatelné,

1. obsahují-li patogenní nebo podmíněně patogenní mikroorganismy, toxiny, látky s nežádoucími biologickými účinky, radioaktivní nebo cizorodé látky v nepřípustném množství, popřípadě v množství škodlivém zdraví,

2. jsou-li změněné, vzbuzují-li odpor nebo jsou-li jinak znehodnocené natolik, že je vyloučeno jejich využití pro účely výživy lidí,

3. není-li možné nebo účelné je pozastavit, popřípadě provést jejich zvláštní úpravu, nebo nebyly-li splněny podmínky stanovené orgánem veterinární péče 3), zejména nebyla-li provedena zvláštní úprava,

4. vyžadují-li to nákazové nebo epidemiologické důvody,

5. jsou-li neznámého nebo podezřelého původu.

§ 3

(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty (dále jen "kdo zachází s živočišnými produkty") musí

a) dodržovat stanovené technologické postupy,

b) činit opatření k ochraně živočišných produktů před znečištěním (kontaminací) chemickými látkami, fyzikálními, mikrobiálními nebo jinými nepříznivými vlivy a škůdci,

c) zacházet s hotovými výrobky i s výrobními surovinami, pomocnými látkami, přísadami apod. tak, aby bylo vyloučeno jejich znečištění, popřípadě znehodnocení,

d) kontrolovat zdravotní nezávadnost výrobních surovin a hotových výrobků,

e) provádět pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostorů, v nichž se vyskytují živočišné produkty,

f) zajistit vhodné ukládání a včasný odvoz konfiskátů živočišného původu a ostatních částí.

(2) Potraviny živočišného původu uvedené v § 1 odst. 2 se mohou vyrábět jen v organizacích, které pro tento druh výroby splňují zvláštní podmínky stanovené touto vyhláškou a kterým k této výrobě byl dán souhlas orgánem veterinární péče 4) v dohodě s orgánem hygienické služby.

§ 4

Kdo zachází s živočišnými produkty, je povinen

a) provádět čištění, dezinfekci, popřípadě také dezinsekci a deratizaci jen s použitím schválených a k tomuto účelu určených prostředků,

b) postupovat při používání chemických a biologických prostředků způsobem a podle harmonogramu, jak to vyplývá z programu hygienických a sanitačních opatření, popřípadě podle pokynů orgánu veterinární péče 3) a dodržovat ochranné lhůty,

c) provádět pravidelnou kontrolu hygienických podmínek výroby, zejména kontrolu úklidu, čištění a účinnosti dezinfekce i kontrolu osobní hygieny a zdravotního stavu pracovníků přicházejících do styku s živočišnými produkty,

d) vést evidenci o výrobě a expedici svých výrobků, jakož i evidenci o používání chemických a biologických prostředků, obsahující údaje o druhu, množství, popřípadě i koncentraci použitého prostředku, o době jeho použití a o stanovené ochranné lhůtě.

§ 5

Pracovníci při výrobě a přepravě živočišných produktů jsou povinni dodržovat zásady hygieny provozu a osobní hygieny, zejména

a) dbát na osobní čistotu, mýt si ruce mýdlem nebo jiným vhodným prostředkem a dezinfikovat je vhodným dezinfekčním prostředkem,

b) nosit čistý pracovní oděv, pokrývku hlavy a obuv, popřípadě i rukavice vhodné z hlediska vykonávané práce a nepoužívat je k jiným účelům,

c) dbát na to, aby se s živočišnými produkty zacházelo v souladu s veterinárními hygienickými požadavky a aby při manipulaci s nebalenými potravinami živočišného původu nedocházelo k jejich bezprostřednímu styku s nekrytou částí hlavy a šíje,

d) neodkládat osobní svršky a osobní potřeby v provozních místnostech a prostorech a udržovat čistotu a pořádek na pracovišti,

e) zdržet se jídla, pití, kouření a žvýkání nebo jiného nehygienického chování na pracovišti, na němž se manipuluje s živočišnými produkty,

f) neopouštět prostory závodu v pracovním oděvu a obuvi,

g) podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním lékařským prohlídkám ve lhůtách stanovených zařízením léčebné preventivní péče, popřípadě mimořádným lékařským prohlídkám podle pokynu orgánu veterinární péče 3) vydaného v dohodě s orgánem hygienické služby,

h) mít u sebe zdravotní průkaz a hlásit neprodleně každé onemocnění přenosnou nemocí 5).

§ 6

(1) Používání cizorodých látek, nejvyšší přípustná množství cizorodých látek v živočišných produktech a jejich posuzování se řídí zvláštními předpisy 1).

(2) Zvířata, jimž byla podávána veterinární léčiva nebo přípravky, které obsahují biologicky účinné látky zanechávající nežádoucí rezidua, mohou být využívána k výrobě živočišných produktů po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě po uplynutí nejméně pěti dnů od skončení podávání těchto léčiv nebo přípravků, nebyla-li ochranná lhůta stanovena nebo neurčí-li orgán veterinární péče 3) jinak.

§ 7

(1) Při zacházení s živočišnými produkty a k očistě dopravních prostředků a zařízení se používá jen pitná voda, popřípadě led vyrobený z pitné vody. Použití užitkové vody je dovoleno pouze k výrobě páry a k chlazení v uzavřeném systému kotelny a strojovny, k čištění nádvoří, cest a jiných venkovních prostorů.

(2) Pitná voda musí být chráněna před znečištěním. Není-li odebírána z veřejného vodovodu, musí být podle pokynů orgánu hygienické služby a orgánu veterinární péče 3) zajištěna její zdravotní nezávadnost; její rozvod musí být oddělen od rozvodu užitkové vody a zřetelně označen.

§ 8

(1) Balení živočišných produktů se provádí v hygienicky nezávadném prostředí s použitím obalů (obalového materiálu), které je chrání před znečištěním 6), popřípadě před znehodnocením.

(2) Spotřebitelsky balené potraviny živočišného původu musí být stanoveným způsobem označeny 7). Jde-li o potraviny živočišného původu podléhající zkáze, musí označení poskytovat úplnou a srozumitelnou informaci pro spotřebitele zejména z hlediska podmínek a doby jejich uchovávání.

§ 9

(1) Živočišné produkty podléhající rychlé zkáze se uchovávají při stanovených chladírenských teplotách 8), nevyžaduje-li se jejich jiné odborné ošetření.

(2) Zmrazené potraviny živočišného původu se uchovávají při stanovených mrazírenských teplotách 9). Nelze-li je zpracovat v zmrazeném stavu, musí být co nejrychleji rozmrazeny a po rozmrazení ihned upotřebeny; jejich opětovné zmrazování je možné, jen je-li součástí schváleného technologického postupu.

§ 10

Konfiskáty živočišného původu se ukládají jen v místnostech a do zařízení určených k tomuto účelu (kontejnerů, nádob). Kontejnery se umísťují na zpevněném a nepropustném podkladu v místech krytých před povětrnostními vlivy. Nádoby používané v provozních prostorech se viditelně označují žlutým pruhem širokým nejméně 10 cm a opatřují uzávěry. Uvedené místnosti, popřípadě zařízení musí být každodenně vyprazdňovány a po vyprázdnění vyčištěny a dezinfikovány.

ODDÍL 2

Přeprava živočišných produktů

§ 11

(1) K přepravě živočišných produktů se vyžaduje veterinární osvědčení 10), jde-li o přepravu

a) těl, masa a orgánů jatečných a jiných zvířat mimo území okresu s výjimkou přepravy do pravidelně zásobovaných míst,

b) živočišných produktů k dlouhodobému skladování, jakož i živočišných produktů uvolněných z dlouhodobých zásob,

c) živočišných produktů určených k dalšímu zpracování nebo jinému způsobu zužitkování za zvláštních podmínek,

d) zvěřiny určené k dalšímu zpracování nebo skladování nebo přepravované mimo území okresu,

e) podmíněně poživatelných potravin živočišného původu,

f) živočišných produktů v dalších případech, pokud podle rozhodnutí orgánu veterinární péče 3) vyžadují tyto produkty zvýšenou hygienickou bdělost.

(2) Živočišné produkty, k jejichž přepravě je třeba veterinárního osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě odeslání i v místě určení.

§ 12

(1) Odesilatel je povinen

a) požádat, zpravidla alespoň 12 hodin před odesláním, orgán veterinární péče 3) o vystavení veterinárního osvědčení podle § 11 odst. 1 a připojit jej k přepravním a ostatním listinám,

b) ověřit, zda přepravní prostor určený pro přepravu živočišných produktů vyhovuje veterinárním hygienickým požadavkům, a zajistit při nakládání a přepravě jejich dodržování.

(2) Povinnosti dopravce se řídí zvláštními předpisy 11) a technickými normami.

(3) Příjemce je povinen zajistit dodržování veterinárních hygienických podmínek při vykládání a přejímce živočišných produktů.

(4) Odesilatel, dopravce i příjemce musí neprodleně uvědomit orgán veterinární péče 3) o případné závadě zásilky nebo o nehodě dopravního prostředku a učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedošlo k jejímu znehodnocení.

§ 13

(1) Živočišné produkty musí být přepravovány co nejrychleji a nejšetrněji, aby nedocházelo k jejich znehodnocování; jejich přeprava se provádí izotermickými, chlazenými, chladicími a mrazicími, popřípadě i jinými dopravními prostředky a zařízeními, jež jsou k tomu způsobilé a vhodně vybavené a nepoužívají se k jiným účelům.

(2) Nebalené živočišné produkty musí být v přepravním prostoru zavěšovány nebo ukládány v čistých přepravkách, nádobách, policích, rohožích apod. Čerstvá celá těla zvířat s výjimkou drůbeže a králíků, dále půlky a čtvrtě musí být přepravovány zavěšené.

(3) Jsou-li přepravky nebo nádoby ukládány v přepravním prostoru na sebe, nesmí se jejich dno dotýkat potravin živočišného původu uložených ve spodní přepravce nebo nádobě.

§ 14

(1) Dopravní prostředky používané k přepravě živočišných produktů se musí řádně větrat, pravidelně čistit a dezinfikovat, rampy určené k nakládání a vykládání živočišných produktů se musí pravidelně čistit a dezinfikovat.

(2) Přepravní prostor a přepravky, nádoby, police, rohože apod., v nichž se přepravují živočišné produkty, se čistí a dezinfikují každodenně, a jde-li o přepravu masa, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků, tuků, polotovarů a hotových jídel, jakož i ostatních živočišných produktů, které nejsou baleny tak, aby byly zcela chráněny před nežádoucím působením vnějších vlivů nebo které mohou svými vlastnostmi působit nepříznivě na jiné přepravované zboží, podle potřeby i před opětovným naložením.

(3) Při přepravě zdravotně závadných živočišných produktů, popřípadě i v jiných odůvodněných případech se vždy provádí dezinfekce podle pokynů orgánu veterinární péče 3). Dezinfikují se veškeré součásti dopravního prostředku a předměty, které přišly do styku s přepravovanými živočišnými produkty, i osoby, které se podílely na jejich přepravě a na provádění dezinfekce.

(4) Zdravotně závadné živočišné produkty nesmějí být přepravovány společně se zdravotně nezávadnými, podmíněně poživatelné potraviny živočišného původu společně s poživatelnými.

§ 15

(1) V dopravních organizacích, které se účastní na přepravě živočišných produktů, s výjimkou organizací, které provozují silniční dopravu, musí být zvláštní zařízení pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků; pro vztah dopravce a přepravce v silniční dopravě pro cizí potřeby platí zvláštní předpisy 12).

(2) K plnění úkolů uvedených v odstavci 1 určí dopravní organizace odborně způsobilé pracovníky, kteří zejména

a) odpovídají za řádné provádění čištění a dezinfekci,

b) kontrolují účinnost provedené dezinfekce,

c) vedou záznamy o provedeném čištění a dezinfekci.

(3) Čištění a dezinfekce železničních vozů a lodí se řídí zvláštními předpisy 11).

§ 16

Jako vratné obaly se mohou používat jen obaly z dobře čistitelného a dezinfikovatelného materiálu, odolného proti korozi, které musí být před opětovným použitím důkladně vyčištěny a dezinfikovány.

ODDÍL 3

Veterinární podmínky prodeje živočišných produktů v tržnicích a na tržištích

§ 17

(1) V tržnicích a na tržištích lze prodávat jen zdravá jehňata a kůzlata mladší tří měsíců, drůbež, holuby a králíky (dále jen "drobná zvířata") a zdravotně nezávadné živočišné produkty uvedené v tržním řádu.

(2) Socialistickým organizacím může být za podmínek stanovených orgánem veterinární péče 3) povolen v tržnicích také prodej masa jatečných zvířat neuvedených v odstavci 1, masných výrobků, zvěřiny a ryb, souvisí-li předmět prodeje s hospodářskou činností, k jejímuž provozování jsou oprávněny.

§ 18

(1) Živá drobná zvířata a maso drobných zvířat mohou být v tržnicích a na tržištích prodávány jen po veterinárním vyšetření provedeném v místě prodeje.

(2) K prodeji drobných zvířat a zvěřiny pocházejících z jiného okresu je třeba veterinární osvědčení, jež obsahuje označení místa konání trhu a má časově omezenou platnost (zpravidla dva dny ode dne vystavení); k prodeji živých ryb postačí doklad o tom, kde byly posledně chovány (sádkovány).

§ 19

(1) Zabíjení, stahování, kuchání a porcování drobných zvířat a ryb se v tržnici a na tržišti dovoluje, jen je-li pro tento účel vyhrazen zvláštní prostor vyhovující veterinárním hygienickým požadavkům; králíkům nesmí být oddělována hlava.

(2) Dělení masa lze povolit v tržnici, která je pro tento účel vhodně vybavena.

§ 20

(1) V tržnicích a na tržištích musí být vedle nádob na odpadky také nádoby opatřené uzávěry, popřípadě jiná vhodná zařízení určená pro odkládání konfiskátů živočišného původu.

(2) Provozovatel tržnice a pořadatel trhu jsou povinni zajistit včasné odstranění konfiskátů živočišného původu a čištění a dezinfekci nádob, popřípadě zařízení uvedených v odstavci 1.

§ 21

Prodej živočišných produktů nebo některých jejich druhů v tržnici nebo na tržišti může být se zřetelem k nákazové nebo epidemiologické situaci nebo k nevyhovujícím podmínkám prodeje (vybavení tržnice nebo tržiště, způsob prodeje apod.) omezen nebo zakázán 13).

§ 22

Prodej podmíněně poživatelných potravin živočišného původu

(1) Podmíněně poživatelné potraviny živočišného původu určené k prodeji lze prodávat jen ve vyhrazených prodejnách a za podmínek stanovených orgánem veterinární péče 3) v dohodě s orgánem hygienické služby; nelze je použít pro účely společného stravování.

(2) Konzervy vyrobené z masa nebo orgánů podmíněně poživatelných musí být jako takové označeny.

(3) V prodejnách uvedených v odstavci 1 musí být v prostoru pro zákazníky umístěno upozornění o základních podmínkách prodeje a spotřeby podmíněně poživatelných potravin živočišného původu.

ODDÍL 4

Veterinární dozor

§ 23

(1) Veterinární dozor se provádí zejména

a) v místech a prostorech, v nichž se zachází s živočišnými produkty,

b) v tržnicích a na tržištích, kde se prodávají drobná zvířata, ryby a živočišné produkty,

c) v prodejnách vyhrazených pro prodej podmíněně poživatelných potravin živočišného původu.

(2) Organizace, v nichž se provádí veterinární dozor, jsou povinny - se zřetelem k povaze a rozsahu výroby a úkolům dozoru - poskytnout pracovníkům provádějícím dozor bezplatně věcnou, osobní a jinou pomoc k náležitému plnění úkolů, zejména

a) vhodné místnosti (kanceláře, laboratoře, hygienická zařízení, místnosti pro trichineloskopii, pomocné prostory apod.) s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou, dostatečným osvětlením a možností vytápění,

b) pracovní místa na výrobních linkách.

ČÁST DRUHÁ

Zvláštní veterinární hygienické požadavky na živočišné produkty

ODDÍL 1

Veterinární vyšetření jatečných zvířat a rozhodování o mase jatečných zvířat

§ 24

Základní ustanovení

(1) Do oběhu může být uváděno pouze maso jatečných zvířat, u nichž byla provedena veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa a bylo rozhodnuto o jeho použitelnosti 14).

(2) Při podezření, že v důsledku nemoci, podávání léčiv nebo chemických látek, popřípadě se zřetelem k jiným vlivům by maso jatečného zvířete nebylo vhodné k výživě lidí, určí orgán veterinární péče 3) lhůtu, před jejímž uplynutím nelze zvíře, kterého se to týká, dodat na jatky, popřípadě nařídí jeho utracení.

(3) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, popřípadě - jde-li o dojnice - vydojená; nesmějí být krmena nejméně 12 hodin před poražením.

(4) K jatečným účelům nemohou být používána telata do stáří osmi dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a prasata o živé hmotnosti do 10 kg.

Prohlídka jatečných zvířat a masa

§ 25

(1) Provozovatel jatek hlásí každou dodávku jatečných zvířat orgánu veterinární péče 3) aspoň 24 hodin před jejím uskutečněním; o nutné porážce ji uvědomí neprodleně.

(2) Jatečná zvířata dodávaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena (identifikována) a doprovázena veterinárním osvědčením a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení jatečných zvířat po jejich příjmu na jatky. Veterinární osvědčení i ostatní průvodní listiny předá provozovatel jatek neprodleně orgánu veterinární péče 3).

(3) Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 72 hodin, v případě zvířat určených k nutné porážce 24 hodin.

§ 26

(1) Jatečná zvířata musí být při příjmu v jatkách označena a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Po dodání na jatky již nesmějí opustit svůj prostor, aby od nakládky do porážky nedošlo k mísení jatečných zvířat pocházejících z různých stájí a kotců.

(2) Provozovatel jatek

a) dbá o to, aby ustájená jatečná zvířata byla řádně ošetřována a podle potřeby napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena a dojnice byly vydojeny,

b) je povinen neprodleně hlásit orgánu veterinární péče 3) každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, jakož i každé poranění nebo uhynutí jatečného zvířete.

§ 27

(1) Odpočinek jatečných zvířat (s výjimkou telat, jehňat, kůzlat, drůbeže a králíků) před porážkou trvá 12 hodin, nestanoví-li orgán veterinární péče 3) jinak.

(2) Jatečná zvířata dovezená ze zahraničí se porážejí do 48 hodin po příjmu v jatkách.

§ 28

(1) Vyšetření jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu v jatkách. Trvá-li ustájení jatečného zvířete v jatkách déle než 24 hodin, opakuje se vyšetření v den porážky.

(2) Jatečná zvířata, která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci, provozovatel jatek podle pokynů orgánu veterinární péče 3) označuje a přejímá odděleně od ostatních zvířat; umísťuje je ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

(3) Jatečná zvířata uvedená v odstavci 2 mohou být ve zvlášť odůvodněných případech podle rozhodnutí orgánu veterinární péče 3) porážena v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. Tak tomu může být zejména v případech hromadného porážení jatečných zvířat při zdolávání velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy, popřípadě jiného hromadného onemocnění zvířat.

(4) Jatečná zvířata nutně poražená se zpracovávají v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

§ 29

(1) Zakazuje se poražení

a) jatečných zvířat, která jsou nemocná morem skotu, africkým morem prasat, morem koní, snětí šelestivou, snětí slezinnou, vzteklinou, brucelózou ovcí a koz, vozhřivkou, nakažlivou chudokrevností koní a maligním edémem,

b) nemocných jatečných zvířat v agónii,

c) zdravých březích plemenic, nestanoví-li jinak orgán veterinární péče 15) v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů,

d) jatečné drůbeže nemocné influenzou drůbeže nebo podezřelé z této nebezpečné nákazy zvířat nebo z nakažení touto nákazou zvířat,

e) jatečných králíků1. nemocných tularemií nebo myxomatózou nebo podezřelých z této nákazy zvířat, 2. s pokročilým onemocněním prašivinou nebo oparem lysivým (trichofytózou) nebo s abscedující pyemií.

(2) Jatečná zvířata, která jsou podezřelá z velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z nakažení touto nákazou, se umísťují ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

§ 30

(1) Jatečná zvířata musí být před poražením řádně očištěna.

(2) Prostory, místnosti, výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, které byly použity při příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení jatečných zvířat nemocných nákazou zvířat nebo podezřelých z takové nákazy nebo z nakažení takovou nákazou, se podle pokynů orgánu veterinární péče 3) dezinfikují. To platí přiměřeně také pro pracovníky zúčastněné na příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení těchto jatečných zvířat.

(3) Před provedením dezinfekce se nesmějí

a) výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky uvedené v odstavci 2 používat k jiným účelům,

b) pracovníci uvedení v odstavci 2 podílet na jiných pracích v jatkách.

Vyšetření masa a orgánů jatečných zvířat při porážení

§ 31

(1) Usmrcení jatečných zvířat se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být jatečná zvířata omráčena, není-li na místě jiný postup odpovídající požadavku zahraničního odběratele.

(2) Zpracování jatečných zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů, a to jen podle výrobních a pracovních postupů schválených orgánem veterinární péče 3).

(3) Všechny úkony v průběhu zpracovávání jatečných zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vynětí vnitřností neuplynula doba delší 45 minut.

(4) Krev určená k potravinářským účelům se získává tak, aby nedocházelo k jejímu znečištění, a co nejrychleji se vychladí.

§ 32

Provozovatel jatek je povinen k provedení veterinárního vyšetření zajistit

a) provedení potřebných pomocných úkonů, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.,

b) zavěšování a odkládání všech orgánů a ostatních částí podléhajících vyšetření v bezprostřední blízkosti těla zvířete; při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají k vyšetření současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují,

c) aby při současném porážení několika jatečných zvířat nebo při porážení jatečných zvířat na linkách až do rozhodnutí o mase bylo nepochybné, které maso, orgány a ostatní části - jde-li o jatečnou drůbež, které maso a orgány - patří k sobě; při porážení jatečné drůbeže a jatečných králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat,

d) aby na porážecích linkách po opaření nebo po stažení kůže až do rozhodnutí o mase nedocházelo k dotyku těl jatečných zvířat,

e) aby znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu orgánu veterinární péče 3) očištěny popřípadě odstraněny; k oplachování lze použít pouze pitnou vodu pod tlakem.

Vyšetření masa a orgánů jatečných zvířat po poražení

§ 33

(1) V rámci přípravy těl, masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k vyšetření se u skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a podvazuje konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen; konce končetin mohou být odděleny od těla zvířete.

(2) Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

§ 34

Skot (s výjimkou telat)

(1) Jatečný skot musí být před vyšetřením stažen a podélně středem páteřního kanálu rozpůlen.

(2) Hlava se po odstranění rohů, očištění a vypláchnutí zavěsí, jazyk se zcela uvolní; mulec se odstraňuje až po jeho vyšetření.

(3) Plíce se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti s průdušnicí, jícnem a srdcem, popřípadě i s játry.

(4) Játra, slezina, předžaludek a žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná zařízení.

(5) Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

(6) Vemeno krávy se odvěšuje za závěsný vaz.

(7) Varlata býka musí zůstat u těla zvířete.

§ 35

Telata

(1) Jatečná telata musí být před vyšetřením stažena.

(2) Hlava se neodděluje, jde-li o tele mladší šesti týdnů.

(3) Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra, popřípadě i slezina, se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

(4) Žaludek a střeva se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

(5) Ledviny se ponechávají u těla zvířete, zpravidla uvolněné z tukového a vazivového pouzdra.

§ 36

Prasata

(1) Jatečná prasata musí být před vyšetřením opařena, popřípadě stažena a rozseknuta podélně středem páteřního kanálu; prasata nutně poražená se stahují jen se souhlasem orgánu veterinární péče 3).

(2) Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

(3) Slezina, opona (předstěra), žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

(4) Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

(5) Plstní tuk musí být uvolněn tak, aby byla obnažena břišní svalovina.

(6) Při vyjímání orgánů kance (kryptorchida) nesmějí být odstraněna varlata.

§ 37

Ovce a kozy

(1) Jatečné ovce a kozy se připravují k vyšetření stejným způsobem jako jatečná telata.

(2) Jehňata a kůzlata mladší tří měsíců nemusí být před vyšetřením stažena; orgány hrudní dutiny a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete. Ledviny zůstávají u těla zvířete.

§ 38

Lichokopytníci

Jateční lichokopytníci se připravují k vyšetření jako jatečný skot s tím, že

a) hlava se po vynětí jazyka podélně rozpůlí a nosní přepážka se obnaží z obou stran,

b) průdušnice se rozřízne po celé délce,

c) plíce se srdcem se odvěsí za zbylou část průdušnice.

§ 39

Drůbež

(1) Jatečná drůbež se připravuje k vyšetření, aby bylo možno vyšetřit povrch těla, tělní dutinu a orgány.

(2) Ihned po vyšetření se odděluje, popřípadě odstraňuje hlava, běháky, průdušnice, plíce, srdce, slezina, játra, jícen, žaludek a střeva, a jde-li o drůbež pohlavně dospělou, varlata a vaječníky s vejcovodem; játra se zbavují žlučníku.

§ 40

Králíci

(1) Jateční králíci musí být před vyšetřením staženi.

(2) Orgány dutiny hrudní a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete; ledviny zůstávají u těla zvířete.

(3) Pánevní spona se rozsekne, konce končetin mohou být odděleny v zápěstním nebo zánártním kloubu.

(4) Hlavu a žlučník lze oddělit teprve po skončení vyšetření.

§ 41

(1) Vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat při porážení a po porážení spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání, podle potřeby se doplňuje podrobnějším vyšetřením, popřípadě i odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

(2) Obvyklé vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat lze spojit z dalším vyšetřením a odběrem vzorků podle pokynů orgánů veterinární péče 4).

§ 42

(1) Před vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části bez souhlasu orgánu veterinární péče 3) odstraňovat ani jakýmkoli způsobem upravovat. Nelze proto odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat určené k vývozu mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to nebylo na překážku rozhodování o mase.

§ 43

(1) Podle výsledku prohlídky jatečných zvířat se maso a orgány

a) posoudí jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,

b) označí předepsaným způsobem.

(2) Maso a orgány, o nichž bez dalšího vyšetření nelze rozhodnout s konečnou platností, se pozastavují, jako takové označují a uskladňují tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně nebo znehodnocení, popřípadě k nedovolené manipulaci s nimi a aby bylo zřejmé, odkud byly odebrány označené vzorky; nelze s nimi nakládat až do konečného rozhodnutí. To platí přiměřeně i pro obaly, háky na maso, nádoby, police, rohože apod., pokud přišly do styku s pozastaveným masem a orgány.

(3) O výsledcích prohlídky jatečných zvířat a masa se vede evidence.

Označování masa a uvolňování podmíněně poživatelného masa a orgánů do oběhu

§ 44

Maso a orgány jatečného skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků, které bylo posouzeno jako

a) poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

b) podmíněně poživatelné

1. výrobní, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

2. bez úpravy, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

3. s úpravou, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm,

4. určeného k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

c) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

§ 45

Maso a orgány jatečné drůbeže, jež bylo posouzeno jako

a) poživatelné, se neoznačuje

b) podmíněně poživatelné

1. výrobní, se označuje na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 1,5 cm,

2. určené k zpracování do schválených tepelně opracovaných výrobků z podmíněně poživatelného masa, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

3. určené k zpracování do schválených konzerv z podmíněně poživatelného masa bez předchozí úpravy, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm,

4. určené k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje v krajině prsní kosti a na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

c) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, případně se obarví.

§ 46

Maso a orgány jatečných králíků, jež bylo posouzeno jako

a) poživatelné, se neoznačuje,

b) podmíněně poživatelné, se označuje na obalech obdobným způsobem jako podmíněně poživatelné maso jatečné drůbeže,

c) nepoživatelné, se označuje obdobným způsobem jako nepoživatelné maso jatečné drůbeže.

§ 47

(1) Uprostřed razítka se vyznačuje místo zpracování, popřípadě veterinární kontrolní číslo.

(2) Razítkování se provádí

a) zdravotně nezávadnou modrou, v případech stanovených orgánem veterinární péče 4) i červenou barvou,

b) perforačním nebo vypalovacím razítkem.

(3) Označení musí být čitelné.

§ 48

(1) Poživatelné maso se označuje

a) u skotu a lichokopytníků na zadní straně obou předloktí a na přední straně obou holení,

b) u telat na hrudi a na obou půlkách,

c) u prasat na břiše (boku) na obou půlkách,

d) u ovcí a koz na jedné straně hrudi

e) u jehňat a kůzlat na ledvinovém tuku.

(2) Podmíněně poživatelné maso se označuje u všech jatečných zvířat uvedených v odstavci 1 na

a) zadní straně předloktí,

b) hřbetě v ledvinové krajině,

c) vnitřní straně stehna (kýty),

d) hlavě na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu,

e) jazyku,

f) jedné polovině plic,

g) žaludeční ploše jater,

h) srdci,

i) slezině,

j) vemeni,

k) předžaludku.

(3) Vedle toho se v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 označují plochy vzniklé odstraněním změněných částí.

(4) Nepoživatelné maso se označuje na všech částech a orgánech jatečných zvířat; lze označit obarvením.

(5) Pozastavené maso a orgány skotu, u něhož byla zjištěna slabá uhřivost, se označují - kromě označení pozastavovacím štítkem - na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na hlavě na zevní ploše žvýkacího svalu a na srdci otiskem písmene "U" o výšce 4 cm a šířce 3 cm.

§ 49

(1) Těla jatečných zvířat, jejich maso a orgány, jež jsou určeny pro vývoz, se označují způsobem uvedeným v § 44 a násl. nebo podle požadavků zahraničního odběratele.

(2) Vedle toho se označují - jde-li o skot, prasata, ovce, kozy a lichokopytníky - otiskem veterinárního inspekčního razítka, jehož tvar, velikost, obsah a umístění stanoví orgán veterinární péče 4). Pro účely vnitřního trhu nahrazuje toto razítko označení podle § 44 písm. a).

§ 50

(1) Po prohlídce jatečných zvířat a masa a po označení se maso neprodleně přemísťuje do odvěšovacích, chladicích a mrazících prostorů nebo se předává k dalšímu zpracování.

(2) Maso se bourá, vykosťuje a balí ve zvláštních k tomu určených vhodných místnostech, v nichž musí být zejména udržovány a kontrolovány teplotní podmínky.

(3) Výrobní zařízení, stroje a nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, jež jsou používány při porážení jatečných zvířat a při jatečné úpravě masa, nesmějí být používány při bourání, vykosťování ani při jiném zpracování masa.

§ 51

(1) Úprava podmíněně poživatelného masa a orgánů jatečných zvířat s výjimkou jatečné drůbeže a jatečných králíků se provádí podle rozhodnutí orgánu veterinární péče 3) přímo v jatkách.

(2) Provozovatel jatek je povinen zajistit

a) vhodné zařízení pro úpravu podmíněně poživatelného masa a orgánů,

b) provedení této úpravy.

§ 52

Podmíněně poživatelné, popřípadě nepoživatelné maso lze se souhlasem orgánu veterinární péče 3) použít také

a) k výrobě živných půd, pokud jde o maso nezávadné z nákazového hlediska a vhodné pro tuto výrobu,

b) ke krmným účelům.

§ 53

(1) Sběr orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k výrobě léčiv nebo k potravinářským účelům není přípustný, jde-li o zvířata,

a) která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci nebo pocházejí z ohniska nákazy zvířat,

b) jejichž maso nebo orgány byly pozastaveny nebo posouzeny jako podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,

c) která byla poražena v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělením jatek.

(2) Ostatní části jatečných zvířat nemocných nebo podezřelých z nemoci, jakož i ostatní části jatečných zvířat podezřelých ze znečištění původci nákazy, které není třeba určit k neškodnému odstranění, se uvolňují k dalšímu zpracování po provedení stanovené dezinfekce, popřípadě po úpravě v zařízení určeném k tomuto účelu.

Domácí porážky

§ 54

(1) Mimo jatky mohou být porážena

a) drobná zvířata,

b) jatečná prasata, ovce a kozy pro spotřebu ve vlastním závodním stravování chovatele nebo pro spotřebu, popřípadě pohoštění ve vlastní domácnosti chovatele (dále jen "domácí porážka").

(2) Chovatel, jemuž bylo uděleno povolení národním výborem k prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb, může k uvedenému účelu porážet zvířata uvedená v odstavci 1 a prodávat z nich vyrobené zdravotně nezávadné živočišné produkty.

(3) Socialistické organizace mohou porážet pro spotřebu ve vlastním závodním stravování také jatečný skot, včetně telat, ale jen na jatkách nebo na jiných k tomu určených porážecích místech, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

(4) Jatečná zvířata nemocná nebo podezřelá z nákazy zvířat mohou být porážena - nejde-li o nebezpečí z prodlení - jen v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

§ 55

(1) Maso a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek podléhají veterinárnímu vyšetření,

a) jsou-li určeny pro spotřebu ve vlastním závodním stravování organizace nebo k prodeji zboží, popřípadě poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru,

b) požádá-li o toto vyšetření chovatel,

c) jde-li o nutnou porážku,

d) stanoví-li tak orgán veterinární péče 3) se zřetelem k nákazové, popřípadě epidemiologické situaci.

(2) V případě nutné porážky musí být veterinární vyšetření masa a orgánů provedeno do 24 hodin po jejím ohlášení.

§ 56

(1) Má-li být provedeno veterinární vyšetření masa a orgánů jatečného zvířete z domácí porážky, je chovatel povinen požádat orgán veterinární péče 3) o toto vyšetření, popřípadě ohlásit mu domácí porážku aspoň 7 dnů před předpokládaným dnem jejího konání.

(2) Nutná porážka musí být ohlášena orgánu veterinární péče 3) neprodleně.

(3) S masem a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek, jež podléhají veterinárnímu vyšetření, se naloží tak, jak určí orgán veterinární péče 3) .

ODDÍL 2

Veterinární vyšetření jiných zvířat a rozhodování o mase jiných zvířat

Zvěř a zvěřina

§ 57

(1) Předběžnou prohlídku ulovené zvěře na místě ulovení provede lovec, popřípadě i lovecký průvodce, a při společném lovu jeho vedoucí.

(2) Není-li ulovená zvěř podezřelá z nákazy zvířat, lze

a) oddělit

1. hlavu, jde-li o tzv. trofejovou zvěř,

2. jazyk, plíce, srdce, játra, slezinu a ledviny, mají-li být podle zvláštního předpisu 16) ponechány lovci,

b) uvolnit zvěřinu k spotřebě v domácnostech účastníků lovu nebo ji určit pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu.

(3) Nepoživatelné části vývrhu ulovené zvěře spárkaté (včetně černé) a medvědí, např. předžaludek, žaludek, střeva, močový měchýř a pohlavní orgány, se neškodně odstraní, např. spálením nebo hlubokým zakopáním.

§ 58

(1) Zvěřina musí

a) pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným způsobem 17); zvěř z farmových chovů se usmrcuje stejným způsobem jako jatečná zvířata stejného druhu,

b) být ošetřena, přepravována a uskladněna tak, aby nedošlo k jejímu znehodnocení znečištěním, zapařením, hnilobou, larvami much apod.

(2) Za dodržování veterinárních hygienických požadavků v době od ulovení zvěře do doby odeslání nebo předání zvěřiny k zpracování odpovídá organizace, která vykonává v honitbě (oboře, samostatné bažantnici) právo myslivosti (dále jen "uživatel honitby") 18).

§ 59

(1) Je-li zvěřina určena pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu, předloží uživatel honitby ulovenou zvěř k veterinárnímu vyšetření.

(2) K veterinárnímu vyšetření se předkládá také

a) každý zajíc nebo divoký králík, jenž byl uloven v honitbě, která je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu vymezeném v případě výskytu tularemie, jakož i každý zajíc, jenž byl uloven v honitbě, která je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu vymezeném v případě výskytu brucelózy zajíců,

b) vzorky svaloviny ulovené černé a medvědí zvěře.

§ 60

Vyšetření ulovené zvěře pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu se provádí přímo v honitbě nebo v nákupním středisku, popřípadě v jiném zařízení organizace k tomu určeném. Uživatel honitby, popřípadě nákupní nebo jiná organizace musí

a) připravit ulovenou zvěř k veterinárnímu vyšetření,

b) zajistit provedení potřebných pomocných úkonů.

§ 61

(1) Uživatel honitby je povinen zvěřinu určenou k přepravě vytřídit a řádně ošetřit.

(2) Nejde-li o zvěř pernatou, zajíce a divoké králíky, poznačují se jednotlivé kusy ulovené zvěře přívěsnými štítky, popřípadě jiným vhodným způsobem. Na přívěsném štítku se vyznačuje uživatel honitby, obec, okres a datum ulovení.

(3) Jednotlivé označování se vyžaduje také k přepravě každé zásilky zajíců a divokých králíků ulovených v honitbě, jež je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu v případě výskytu tularemie, jakož i zajíců ulovených v honitbě, jež je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu v případě výskytu brucelózy zajíců.

§ 62

Maso zvířat zoologických zahrad a cirkusů, jež se pokládá za zvěřinu, může být použito k výživě lidí jen se souhlasem orgánu veterinární péče 3), musí být jako takové označeno s uvedením druhu zvířat, z něhož pochází.

§ 63

(1) Zvěřina se přepravuje ve stavu vychladlém, vychlazeném nebo mrazeném, zvěřina v kůži nebo peří odděleně od ostatních živočišných produktů, drobná zvěř srstnatá a pernatá ve vychladlém stavu a rozvěšená.

(2) K přepravě zvěřiny, která netrvá v letním období déle než tři hodiny a v jiných obdobích roku déle než šest hodin, mohou být použity nechlazené, dobře větratelné dopravní prostředky a zařízení; jinak musí být zabezpečeno dostatečné chlazení.

(3) Zvěřinu znečištěnou, vyhublou, rozstřílenou, napadenou ektoparazity, změněnou rozkladnými procesy nebo z jiných důvodů nepoživatelnou nelze přepravovat.

§ 64

Podle výsledku vyšetření se posoudí zvěřina jako poživatelná, podmíněně poživatelná nebo nepoživatelná, popřípadě - jde-li o zvěřinu pocházející ze zvířat zoologických zahrad a cirkusů - jen jako poživatelná nebo nepoživatelná.

Ryby (rybí maso)

§ 65

(1) Sladkovodní a mořské ryby, rybí maso, jikry a mlíčí jsou způsobilé k výživě lidí, jestliže ryby

a) byly uloveny dovoleným způsobem 19),

b) pocházejí z prostředí, jež neovlivňuje nepříznivě jejich zdravotní nezávadnost ani jejich specifický pach a příchuť,

c) jsou správně druhově označeny.

(2) Výlov sladkovodních ryb musí být hlášen orgánu veterinární péče 3) nejméně jeden týden před jeho zahájením.

(3) K výživě lidí nesmějí být použity ryby, jež uhynuly ještě před vylovením nebo u nichž je podezření, že přišly do styku s jedovatými látkami.

(4) Mrtvé ryby, nejde-li o ryby uvedené v odstavci 3, se použijí jako potravina živočišného původu, jen vykazují-li vzhledové a jiné vlastnosti čerstvě zabitých nebo čerstvě leklých (zadušených) ryb nebo je-li leklost běžným a přípustným způsobem jejich usmrcování.

§ 66

(1) Chovatel zajistí vhodnost sádek k sádkování ryb s dostatečně vydatným a jakostním vodním zdrojem pro tento účel a umožní jejich prověření orgánem veterinární péče 3) v součinnosti s orgánem hygienické služby.

(2) O hromadném úhynu sladkovodních ryb v sádce uvědomí chovatel neprodleně orgán veterinární péče 3).

§ 67

Korýši, měkkýši a žáby

K výživě lidí jsou způsobilí pouze zdraví korýši, měkkýši a žáby ulovení, popřípadě chycení v živém stavu v místech, v nichž byl jejich lov, odchyt nebo sběr povolen orgánem veterinární péče 3); zvláštní předpisy zůstávají nedotčeny 20).

§ 68

Zmrazené nebo zchlazené (ledované) ryby se přepravují při dodržení podmínek stanovených pro přepravu zmrazených a zchlazených potravin 21).

§ 69

Podle výsledku vyšetření se posoudí

a) ryby (rybí maso) jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,

b) korýši, měkkýši a žáby jako poživatelné nebo nepoživatelné.

ODDÍL 3

Veterinární vyšetření jiných živočišných produktů a rozhodování o nich

Mléko a mléčné výrobky

§ 70

(1) K mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování lze dodávat pouze kravské mléko (dále jen "mléko")

a) dojnic, jejichž zdravotní stav a způsob výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost a možnosti jeho dalšího zpracování,

b) hygienicky získané a stanoveným způsobem ošetřené 22).

(2) Způsob a podmínky použití mléka, které nevyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci 1, určí orgán veterinární péče 3).

§ 70a

(1) Syrové, mlékárensky neošetřené kravské nebo kozí mléko a mléčné produkty z tohoto mléka lze dodávat k přímé spotřebě spotřebiteli22a) v místě produkce za dodržení veterinárních a hygienických požadavků stanovených pro zacházení se živočišnými produkty a dalších stanovených podmínek pro zdravotní nezávadnost živočišných produktů,22b) včetně osvědčení podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 87/1987 Sb.

(2) Pro mléko uvedené v odstavci 1 platí rovněž požadavky uvedené v § 70, 71 až 74 a lze jej dodat k přímé spotřebě spotřebiteli nejpozději do 24 hodin po nadojení. Nadojené mléko musí být do 2 hodin po nadojení zchlazeno na teplotu nepřesahující 6 °C, není-li v této době spotřebováno.

(3) Mléko a mléčné produkty z tohoto mléka musí být zpracovávány a uchovávány za použití technologických zařízení v prostorech k tomuto účelu upravených a schválených orgány veterinární péče. Pokud je mléko dodáváno současně k mlékárenskému zpracování, musí být mléčnice, místnost, ve které se mléko soustředí a zchlazuje, oddělena od místnosti určené k dodávce mléka a mléčných produktů k přímé spotřebě spotřebiteli. V místnosti, ze které je dodáváno mléko a mléčné produkty k přímé spotřebě spotřebiteli, je nutné na viditelném místě umístit upozornění s textem "Syrové mléko před spotřebou převařte".

(4) Pro mléko uvedené v odstavci 1 platí tyto laboratorní požadavky:

a) Staphylococcus aureus nejvíce 5 . 102 v 1 ml vzorku,

b) nulový výskyt salmonel v 25 ml vzorku,

c) celkový počet mikroorganismů zjištěných v 1 ml vzorku nesmí činit více než 1 . 105 a celkový počet somatických buněk více než 4 . 105 v syrovém, mlékárensky neošetřeném kravském mléce,

d) celkový počet mikroorganismů zjištěných v 1 ml vzorku nesmí činit více než 5 . 105 v syrovém, mlékárensky neošetřeném kozím mléce.

Prvovýroba mléka

§ 71

(1) Kdo vyrábí mléko, je povinen

a) řádně ošetřovat dojnice a udržovat je v čistotě,

b) bezprostředně před dojením omýt a osušit vemeno a po skončení dojení dezinfikovat struky,

c) sledovat

1. zdravotní stav dojnic, zejména jejich mléčných žláz,

2. vlastnosti nadojeného mléka při každém dojení podle prvních střiků a oddělit smyslově změněné mléko od ostatního mléka,

d) uvědomit orgán veterinární péče 3) o každé změně zdravotního stavu dojnic nebo stavu mléka.

(2) Při krmení dojnic

a) lze používat jen krmivo, které neovlivňuje nepříznivě složení a vlastnosti mléka,

b) dodržovat předpisy a pokyny o používání medikovaných a některých jiných přípravků, které byly pro tento účel schváleny 1).

(3) Pravidelný úklid, krmení dojnic a dojení je třeba organizovat tak, aby nebyly nepříznivě ovlivněny spouštění mléka, vlastní dojení nebo vlastnosti mléka.

§ 72

Z dodávky do organizace provozující mlékárenské ošetření a další zpracování mléka (dále jen "mlékárna") je vyloučeno

a) mléko dojnic v případě ochranných a zdolávacích opatření při výskytu nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat nebo jejichž zdravotní stav nezaručuje nezávadnost mléka z hlediska jeho použití k výživě lidí nebo z hlediska jeho mlékárenského ošetření a dalšího zpracování, popřípadě v období nejméně 14 dnů před otelením a pět dnů po otelení,

b) mléko nepříznivě ovlivněné ve svém složení a vlastnostech z jiného důvodu.

§ 73

(1) Mléko z prvních střiků se po smyslovém posouzení neškodně odstraní, popřípadě použije ke krmným účelům za podmínek stanovených orgánem veterinární péče 3).

(2) Je-li mléko podle smyslového posouzení změněné, vyřadí se dojnice ze strojního dojení a vydojí se zvláštní dojicí soupravou nebo ručně do zvláštní nádoby.

§ 74

(1) Mléko se čistí bezprostředně po nadojení. Samostatně nemusí být čištěno v případě, že technologie dojení a úroveň hygieny provozu zaručují jeho požadovanou čistotu; čištění nesmí být žádným způsobem urychlováno.

(2) Nadojené mléko musí být v nejkratší době vychlazeno 22).

(3) Dojicí a chladicí zařízení musí být trvale udržováno v řádném hygienickém a funkčním stavu a kontrolováno před každým dojením; po každém dojení se provádí čištění a dezinfekce dojicího zařízení, po každém vyprázdnění čištění a dezinfekce chladicího zařízení.

§ 75

Mlékárenské ošetření mléka a jeho zpracování

(1) Mléko při mlékárenském ošetření musí být vytříděno, vyčištěno, pasterováno a vychlazeno, pokud nebyl povolen zejména namísto pasterace jiný způsob ošetření mléka nebo smetany.

(2) Nádrže a nádoby používané při svozu mléka musí být po každém vyprázdnění vyčištěny a po skončení denního provozu dezinfikovány; současně s cisternami se čistí jejich příslušenství pro nasávání a vypouštění mléka.

(3) Odstředivkové kaly se neškodně odstraňují; jejich využití k jakýmkoli účelům povoluje orgán veterinární péče 4) v dohodě s hlavním hygienikem České socialistické republiky a hlavním hygienikem Slovenské socialistické republiky.

Zpracování mléka na výrobky pro kojeneckou a dětskou výživu

§ 76

Mléko k zpracovávání na výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu lze odebírat jen od chovatelů, kteří vyrábějí a pravidelně dodávají mléko odpovídající zvláštním hygienickým požadavkům (výběrové mléko) 2).

§ 77

Mlékárna, která vyrábí výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu,

a) je povinna každodenně provádět smyslovou a laboratorní kontrolu mléka k zpracovávání na uvedené výrobky z jednotlivých linek svozu,

b) může zpracovávat jen mléko a vyrábět mléčné výrobky; výroba výrobků určených pro kojeneckou a dětskou výživu musí být zcela oddělena od ostatního provozu (včetně manipulace s hotovými výrobky, jejich skladování a expedice).

§ 78

(1) Výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu mohou být expedovány pouze na základě výsledků laboratorního vyšetření vzorků z jednotlivých dávek (šarží).

(2) Neodpovídá-li dávka (šarže) uvedených výrobků požadavkům podle zvláštních předpisů 23) a technickým normám, určí způsob jejich jiného využití orgán veterinární péče 3).

(3) Mlékárna, která vyrábí výrobky uvedené v odstavci 1, je povinna provádět vlastní laboratorní kontrolu každé dávky (šarže) těchto výrobků.

§ 79

Ovčí a kozí mléko a výrobky z něho

(1) Pro ovčí a kozí mléko a výrobky z něho platí přiměřeně ustanovení o veterinárních hygienických požadavcích na zabezpečení zdravotní nezávadnosti mléka a mléčných výrobků.

(2) Ovčí mléko a ovčí hrudkový sýr lze používat jen jako surovinu k dalšímu zpracovávání; vyrobený ovčí hrudkový sýr lze podle stupně vyzrání expedovat k dalšímu zpracování za tři až sedm dní.

Vejce a vaječné výrobky

§ 80

(1) K výživě lidí jsou použitelná pouze slepičí vejce (dále jen "vejce") ze zdravých chovů.

(2) O způsobu a podmínkách použití vajec, která pocházejí z ohniska velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat nebo jsou jinak podezřelá, rozhodne orgán veterinární péče 3).

§ 81

(1) Vejce určená k dalšímu zpracování se prosvěcují, popřípadě třídí, a po vytlučení ihned ošetřují. Byla-li strojně vytloukána a uchovávána ve vhodných teplotních podmínkách, musí být zpracována nejpozději do 72 hodin po prosvícení. Nevytlučená vejce, která nebyla zpracována do 72 hodin po prosvícení, se opětovně prosvěcují.

(2) Omývání vajec je možné, je-li součástí schváleného technologického postupu.

§ 82

Jiná vejce a výrobky z nich

Pro použití jiných vajec než slepičích a výrobků z nich platí přiměřeně ustanovení o veterinárních hygienických požadavcích na zabezpečení zdravotní nezávadnosti vajec a vaječných výrobků.

§ 83

(1) Vaječné výrobky se přepravují tak, aby se jejich teplota nezvýšila více než o 2 stupně Celsia ve srovnání s teplotou požadovanou pro jejich skladování.

(2) Cisterny a obaly určené pro přepravu vaječné hmoty musí být bezprostředně po vyprázdnění vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Čisté a nepoškozené proložky z lisované kartonáže mohou být opětovně používány k balení vajec bez dezinfekce; nesmějí však být zasílány do organizací, které chovají hospodářská zvířata.

§ 84

Podle výsledku vyšetření se posoudí mléko a mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky jako poživatelné nebo nepoživatelné.

ČÁST TŘETÍ

Konfiskáty živočišného původu

§ 85

(1) Organizace zacházející s živočišnými produkty, u nichž se pravidelně vyskytují konfiskáty živočišného původu, jsou povinny zřizovat prostory, místnosti nebo zařízení určené pro ukládání konfiskátů živočišného původu tak, aby bylo umožněno jejich mechanické nakládání.

(2) Organizace, u nichž se vyskytují konfiskáty živočišného původu pravidelně, jsou povinny oznámit neprodleně jednotlivé případy jejich výskytu orgánu veterinární péče 3).

(3) Organizace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny

a) dodržovat požadavky veterinární péče při uchovávání konfiskátů živočišného původu,

b) čistit a dezinfikovat prostory nebo místnosti, popřípadě zařízení určené pro ukládání konfiskátů živočišného původu.

§ 86

(1) Konfiskáty živočišného původu, které jsou k tomu vhodné a orgánem veterinární péče 3) určené, mohou být využity ke krmným účelům.

(2) Krmnými konfiskáty živočišného původu jsou zejména

a) nepoživatelné části těl jatečných zvířat vzniklé při porážení, jsou-li bez patologických změn a pocházejí-li ze zvířat, jejichž maso bylo posouzeno jako poživatelné,

b) nepoživatelné části těl jatečných zvířat vzniklé při dalším zpracování jejich masa,

c) celá těla jatečných nebo jiných zvířat, popřípadě jejich části posouzené jako nepoživatelné pro vodnatelnost, vyhublost, krvavé prosáknutí, silný samčí pach, silný pach po léčivech, dezinfekčních prostředcích, moči nebo rybách apod., jestliže příčinou těchto změn není porucha celkového zdravotního stavu spojená s otravou,

d) jiné nepoživatelné maso nezávadné z nákazového hlediska,

e) plíce jatečných zvířat nepoživatelné pro znečištění zahlcením krví, žaludečním obsahem, vodou při paření apod.,

f) krev zdravých jatečných zvířat nevhodná k výživě lidí,

g) další živočišné produkty nevhodné k výživě lidí určené ke krmným účelům.

§ 87

(1) Způsob a rozsah využití krmných konfiskátů živočišného původu, jakož i jejich případný odběr se stanoví tak, aby tyto konfiskáty byly přednostně využity pro potřebu centrálního fondu krmiv.

(2) Krmné konfiskáty živočišného původu lze odebírat jen z organizací zacházejících s živočišnými produkty, v nichž

a) je zaručeno řádné třídění, skladování a případné tepelné zpracování,

b) jsou dodržovány veterinární hygienické požadavky na jejich úpravu a výdej.

§ 88

(1) Krmné konfiskáty živočišného původu

a) se uchovávají

1. ve viditelně označených, nepropustných, dobře čistitelných a dezinfikovatelných nádobách opatřených uzávěry,

2. v uzamykatelných, chladných místnostech,

3. v jiných vhodných zařízeních, např. silech, kontejnerech,

b) musí být spolehlivě zajištěny před znehodnocením.

(2) Nádoby, místnosti a zařízení uvedené v odstavci 1 nelze používat k jiným účelům.

(3) Organizace zacházející s živočišnými produkty

a) odpovídají za stanovenou úpravu, uchovávání a výdej krmných konfiskátů živočišného původu,

b) vedou evidenci o jejich výdeji.

(4) Odběratelé krmných konfiskátů živočišného původu jsou povinni

a) dodržovat veterinární hygienické požadavky,

b) zajistit uchovávání krmných konfiskátů živočišného původu v hygienicky nezávadných podmínkách, jakož i jejich včasné zkrmení.

§ 89

(1) Krmné konfiskáty živočišného původu se vydávají zásadně ve vařeném stavu po obarvení zdravotně nezávadnou barvou.

(2) Krmné konfiskáty živočišného původu lze vydávat v syrovém stavu jen se souhlasem orgánu veterinární péče 4).

Mají-li být použity pro zvířata ve velkochovech a na farmách kožešinových zvířat, je jejich vydávání podmíněno tím, že tam nejsou hromadně chována jiná hospodářská zvířata.


ČÁST ČTVRTÁ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 90

Výklad pojmů

Podle této vyhlášky se rozumí pod pojmem

a) potraviny a suroviny živočišného původu: všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, paznehty, kopyta, kopyta, vlna, srst, peří, mléko, vejce, včelí med a vosk a výrobky z nich určené k výživě lidí, ke krmení zvířat, popřípadě i k jiným účelům;

b) jatečná zvířata: zvířata určená k jatečným účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, lichokopytníci a králíci;

c) jiná zvířata: zvířata, jejichž maso je určeno - stejně jako maso jatečných zvířat - k výživě lidí, zejména zvěř, ryby, korýši a měkkýši;

d) nákaza zvířat: nemoc zvířat, která má přenosný charakter;

e) zvířata podezřelá z nákazy zvířat: zvířata, u nichž se projevují příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, nebo zvířata, o nichž je podle výsledku vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat;

f) zvířata podezřelá z nakažení: zvířata, u nichž se neprojevují příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem;

g) zvířata podezřelá: zvířata podezřelá z nákazy zvířat a zvířata podezřelá z nakažení;

h) celé tělo zvířete: tělo jatečného nebo jiného zvířete s orgány a ostatními částmi, jde-li o skot, ovce, kozy, lichokopytníky, králíky a nutrie, popřípadě i prasata, po stažení kůže;

i) tělo zvířete: tělo jatečného nebo jiného zvířete bez orgánů a ostatních částí, jde-li o skot, ovce, kozy, lichokopytníky, králíky a nutrie, popřípadě i prasata, po stažení kůže;

j) maso: všechny části těla zvířete určené k výživě lidí;

k) orgány: orgány dutiny hrudní a břišní, popřípadě tělní určené k výživě lidí, jazyk, mozek, mícha, vemeno krav, ovcí a koz a varlata býků;

l) vnitřní orgány: orgány dutiny hrudní a břišní, popřípadě tělní určené k výživě lidí;

m) změněné části: části masa nebo orgánů patologicky nebo jinak změněné, které je možno oddělit od ostatního masa nebo orgánů;

n) ostatní části: všechny části jatečného nebo jiného zvířete, které nejsou určeny k výživě lidí;

o) nutná porážka: porážka nemocného nebo z nemoci podezřelého jatečného zvířete v nebezpečí z prodlení bez předchozího veterinárního vyšetření (za živa) nebo naléhavá porážka zvířete takto postiženého po předchozím veterinárním vyšetření (za živa);

p) sanitní jatky, popřípadě sanitní oddělení jatek: účelové zařízení pro nutné porážení a jatečné zpracování nutně porážených nemocných nebo z nemoci podezřelých jatečných zvířat, popřípadě - vyžadují-li to okolnosti - pro porážení nestandardních zvířat nebo zvířat porážených z diagnostických důvodů;

r) konfiskáty živočišného původu: celá těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (kadavery) a nepoživatelné živočišné produkty, popřípadě živočišné produkty vyloučené z použití k obvyklému účelu podle právních předpisů nebo podle rozhodnutí orgánu veterinární péče 3);

s) krmné konfiskáty živočišného původu: konfiskáty živočišného původu určené k tomu, aby byly přímo nebo po úpravě použity ke krmení zvířat;

t) dávka (šarže): výrobky téhož druhu, vyrobené nejvýše v průběhu jedné pracovní směny za podmínek, které lze pokládat za stejné, zejména z týchž surovin stejným technologickým postupem na témže výrobním zařízení;

u) zásilka: zboží uvedené na jedné přepravní listině, popřípadě i doprovázené jedním veterinárním osvědčením, nejvýše však jeden železniční vůz, jeden kamión apod.

§ 91

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.


Ministr:

Ing. Toman CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 24 odst. 1 a § 25 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 sb. Hygienické předpisy o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnic č. 63/1984 sb. Hygienické předpisy a č. 69/1986 sb. Hygienické předpisy.
Směrnice ministerstva zdravotnictví SSR č. 35/1977 Věst. MZ SSR, Hygienické požadavky na cizorodé látky v poživatinách, ve znění směrnic č. 19/1984 Věst. MZ
SSR, úpravy pod č. 7/1986 Věst. MZ SSR.

2) § 24 odst. 3 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

3) § 9 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky.
§ 9 zákona SNR č. 110/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče Slovenské socialistické republiky.

4) § 10 zákona ČNR č. 108/1987 Sb.
§ 10 zákona SNR č. 110/1987 Sb.

5) § 11 odst. 1, § 12 a § 15 odst. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.
§ 11 odst. 1 a § 14 odst. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví SSR č. 103/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.

6) Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 49/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházejících do styku s potravinami.
Směrnice ministerstva zdravotnictví SSR č. 36/1977 Věst. MZ SSR o hygienických požadavcích na plastické látky přicházející do styku s potravinami.

7) ČSN 56 0005 - Označování spotřebitelsky balených potravin.

8) Např. ČSN 57 6510 - Hovězí maso pro výsek.

9) Např. ČSN 57 6121 - Zmrazené dělené vepřové maso pro výsek.

10) § 13 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.

11) Vyhláška ministerstva dopravy č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášek č. 98/1966 Sb., č. 4/1976 Sb., č. 152/1983 Sb. a č. 74/1985 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášek č. 31/1982 Sb. a č. 23/1984 Sb.

12) Vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění vyhlášek č. 122/1979 Sb., č. 74/1981 Sb. a č. 106/1984 Sb.

13) § 24 odst. 1 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

14) § 11 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb.

15) § 2 zákona ČNR č. 108/1987 Sb.
§ 2 zákona SNR č. 110/1987 Sb.

16) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 30 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb.

18) § 14, § 15 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb.

19) § 10 odst. 1 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

20) Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.
Vyhláška předsednictva SNR č. 125/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

21) Např. ČSN 57 5110 - Opracované sladkovodní ryby.

22) Např. ČSN 57 0529 - Syrové kravské mléko.

22a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

22b) § 10, 11, 13, 22 a 24 zákona č. 87/1987 Sb.

23) § 24 a 25 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

Přesunout nahoru