Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 102/1953 Sb.Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního

Částka 59/1953
Platnost od 31.12.1953
Účinnost od 01.01.1954
Zrušeno k 01.07.1961 (60/1961 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

102.

Zákon

ze dne 22. prosince 1953,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


ODDÍL PRVÝ

Účel zákona

§ 1

Prohloubení výchovného účinku trestů ukládaných za přestupky je třeba zajistit novou úpravou těchto trestů. Aby se pak při posuzování trestných činů a závažných přestupků neuplatňovala hlediska zcela odlišná a aby se tak přispělo k důslednému zachovávání a upevňování socialistické zákonnosti, je třeba řízení o takových přestupcích soustředit u prokurátorů a soudů.

ODDÍL DRUHÝ

Pravomoc ve věcech přestupkových

Pravomoc orgánů národních výborů

§ 2

(1) Orgán národního výboru může za přestupek uložit jako hlavní trest jen některý z těchto trestů:

a) nápravné opatření až na tři měsíce,

b) veřejné pokárání,

c) pokutu do 3 000 Kčs.

(2) Orgán národního výboru může za přestupek uložit jen tyto vedlejší tresty:

a) zákaz činnosti,

b) propadnutí věci,

c) uveřejnění nálezu.

(3) Jen trestní komisi zřízené u národního výboru (§ 90 trestního řádu správního) náleží ukládat tyto tresty:

a) nápravné opatření,

b) veřejné pokárání,

c) pokutu převyšující 500 Kčs,

d) zákaz činnosti.

(4) Náhradní trest za nedobytnou pokutu orgán národního výboru neuloží.

§ 3

(1) Má-li orgán národního výboru za to, že se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti, je nutné za přestupek uložit trest jiného druhu nebo trest vyšší, než je uvedeno v § 2 odst. 1 nebo 2, postoupí věc příslušnému okresnímu prokurátoru; vrátí-li prokurátor postoupenou věc, orgán národního výboru v řízení pokračuje.

(2) Postoupit věc prokurátoru podle odstavce 1 může jen trestní komise zřízená u národního výboru.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije v řízení o urážkách na cti.

§ 4

Kázeňské vyřízení přestupků

(1) Přestupky spáchané osobami podléhajícími vojenské kázeňské pravomoci se trestají podle kázeňských řádů pro ně platných.

(2) Ministři národní obrany a vnitra určí, kteří představení jsou oprávněni postoupit věc příslušnému vojenskému prokurátoru, nepovažují-li se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti kázeňské vyřízení přestupku za postačující.

Pravomoc prokurátorů a soudůzrušeno

§ 5 – § 8zrušeno

ODDÍL TŘETÍzrušeno

§ 9 – § 13zrušeno

ODDÍL ČTVRTÝ

Tresty

Nápravné opatření ukládané za přestupky

§ 14

(1) Za přestupek může být uložen jako hlavní trest místo trestu odnětí svobody, stanoveného v zákoně, trest nápravného opatření; doba nápravného opatření takto uloženého činí nejméně čtrnáct dnů a nesmí činit více než dvojnásobek horní hranice trestu odnětí svobody, stanoveného v zákoně na tento přestupek.

(2) Nápravné opatření nelze uložit pachateli, který

a) je trvale práce neschopen nebo

b) podléhá vojenské kázeňské pravomoci.

(3) Pokutu vedle nápravného opatření nelze uložit.

§ 15

Nápravné opatření se vykonává na svobodě. Záleží v tom, že pachatel je povinen po dobu trestu vykonávat práci mu určenou za sníženou odměnu za práci a bez některých výhod vyplývajících z pracovního poměru.

§ 16

(1) Je-li pachatel v pracovním poměru, zejména vykonává-li práci převážně tělesnou, nenařídí se změna jeho zaměstnání. Z důležitých důvodů může však být na dobu trestu nařízena změna pachatelova zaměstnání, zejména v tom směru, aby vykonával práci méně odpovědnou nebo v jiném pracovišti; v tomto případě se zároveň stanoví zásady pro určení druhu, způsobu a místa pachatelova zaměstnání.

(2) Z odměny náležející pachateli za práci propadá jedna pětina státu; tato částka může být však při uložení trestu snížena až na jednu dvacetinu odměny.

(3) Doba výkonu nápravného opatření se nezapočítává do doby trvání pracovního poměru, pokud jeho délka má význam pro vznik nebo rozsah nároků z pracovního poměru; uplyne-li však jeden rok od výkonu nápravného opatření, tato doba se do doby trvání pracovního poměru dodatečně započte. Nároky pachatele z národního pojištění zůstávají nedotčeny.

§ 17

(1) Do výkonu nápravného opatření se nezapočítává doba, po kterou pachatel práci mu určenou z jakéhokoli důvodu nevykonává.

(2) Jestliže pachatel práci mu určenou nenastoupí ve stanovené lhůtě nebo ji nevykonává řádně, přemění soud nápravné opatření v trest odnětí svobody. Za dva dny nevykonaného nápravného opatření uloží soud jeden den odnětí svobody.

Výkon nápravného opatření uloženého orgánem národního výboru

§ 18

Výkon trestu nápravného opatření uloženého orgánem národního výboru zařizuje tento orgán.

§ 19

(1) O tom, že nápravné opatření bude vykonáno beze změny zaměstnání, vyrozumí orgán národního výboru, který je uložil, pachatelova zaměstnavatele a sdělí mu skutečnosti potřebné pro výkon tohoto trestu.

(2) Nařídí-li se změna dosavadního zaměstnání pachatele, určí nové zaměstnání orgán národního výboru, který nápravné opatření uložil, podle zásad stanovených při uložení trestu; zaměstnavateli sdělí skutečnosti potřebné pro výkon nápravného opatření.

(3) Zaměstnavatel pachatele je povinen neodkladně sdělit orgánu národního výboru veškeré skutečnosti rozhodné pro přeměnu nápravného opatření nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody; je dále povinen ty částky odměny náležející pachateli za práci, které propadají státu, vyúčtovat a odvádět národnímu výboru.

§ 20

Je-li pachatel stižen chorobou, která mu znemožňuje výkon určeného zaměstnání, orgán národního výboru na potřebnou dobu odloží nebo přeruší výkon nápravného opatření, které uložil, nebo určí pachateli zaměstnání jiné; to učiní orgán národního výboru též v tom případě, jde-li o těhotnou ženu, jejíž zdraví by bylo výkonem trestu ohroženo.

§ 21

Doví-li se orgán národního výboru o skutečnostech, které odůvodňují přeměnu nápravného opatření jím uloženého nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody, vyrozumí o tom ihned okresního prokurátora.

§ 22

Podmíněné odsouzení

Výkon trestu odnětí svobody uloženého za přestupek může soud podmíněně odložit; ustanovení §§ 24 až 28 trestního zákona o podmíněném odsouzení se zde užije přiměřeně.

§ 23

Úhrnný trest

Odsuzuje-li soud pachatele pro trestný čin a přestupek, užije přiměřeně ustanovení § 22 odst. 1 trestního zákona o úhrnném trestu.


ODDÍL PÁTÝ

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 24

Trestní komise zřízená u národního výboru je podřízena radě národního výboru.

§ 25

Dosavadních předpisů o řízení o přestupcích se užije, bylo-li v řízení zahájeném před účinností tohoto zákona v první stolici rozhodnuto; jestliže však rozhodnutí odvolací stolicí bylo změněno a věc byla vrácena první stolici k novému projednání, pokračuje se v řízení podle tohoto zákona.

§ 26

Zrušují se všechna ustanovení, která odporují tomuto zákonu; dále se zrušuje § 12 odst. 3 a 4 trestního zákona správního.

§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra a národní obrany a ostatní členové vlády.


Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Dr. Dolanský v. r.

arm. gen. Dr. Čepička v. r.

Maurer v. r.

Kopecký v. r.

Nejedlý v. r.

Uher v. r.

Dr. Neuman v. r.

Barák v. r.

Nosek v. r.

Beran v. r.

Plojhar v. r.

David v. r.

Poláček v. r.

Dvořák v. r.

Pospíšil v. r.

Ďuriš v. r.

Ing. Púčik v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Reitmajer v. r.

Jonáš v. r.

Smida v. r.

Krajčír v. r.

Šimůnek v. r.

Krosnář v. r.

Dr. Škoda v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Málek v. r.

Štoll v. r.

Přesunout nahoru